ArteActa

# 02 — 2018

Světatvorba televizních seriálů z pohledu fanouškovských a utopických studií. Twin Peaks a jiné fikční mapy

Pojem quality TV se začal intenzivněji používat v době rozkvětu amerických kabelových televizí na konci 90. let s vysíláním seriálů jako Rodina Sopránů (David Chase, HBO, 1999–2007) nebo Oz (Tom Fontana, HBO, 1997–2003).1  Díky menšímu omezení a tlaku ze strany cenzurních orgánů, než tradičně pociťovaly celoplošné neplacené televize,2 i díky přirozenému zaměření na užší skupinu diváků, začaly růst ambice televizních producentů předkládat narativně, esteticky i tematicky kontroverznější a objektivně v těchto směrech inovativní seriály. Rámec quality TV a posléze také complex TV3 ale ve svém širokém záběru nikdy nebyl (a vzhledem ke svému hodně obecnému pojmenování ani nemohl být) právě narativně, esteticky nebo žánrově přesně vymezen.


  • [1] Počátky tohoto pojmu je možné vysledovat již dříve, například v iniciativě Viewers for Quality Television fungující v americkém prostředí v 80. letech. V tomto období kabelové televize teprve získávaly potřebnou technickou infrastrukturu a iniciativa svou činnost zaměřila na dramaturgii celostátních televizních stanic šířených terestricky. Pro více informací o Viewers Quality Television viz: Cornel Sandvoss. Fans. The Mirror of Consumption. Cambridge: Polity Press, 2005, s. 35–36.
  • [2] Kabelové vysílání je díky registraci a diferenciaci plátců v USA dlouhodobě méně limitované cenzurními omezeními Federal Communications Commission. O tématu mj.: Erik Barnouw. Tube of Plenty. New York: Oxford University Press, 1990, s. 493–495.
  • [3] Pojem complex TV Jasona Mittella umožňuje konkrétnější vymezení atributů vyprávění, narativní celistvosti i povahokresby, protože Mittell nahlíží tento fenomén spíše prizmatem dramaturgie. Blíže viz: Jason Mittell. Complex TV. The Poetics of Contemporary Television Storytelling. New York: New York University Press, 2015.
ArteActa