Studie usiluje o hlubší specifikaci a analýzu dvou v oblasti taneční performance výsostně aktuálních fenoménů. Za prvé a především sleduje jednotlivé vývojové fáze tanečního umění v průběhu 20. století, které svým signifikantním pojetím tance a choreografie v jejich obsahových i formálních kvalitách předznamenaly – minimálně v západní kultuře – od 90. let 20. století rapidní rozvoj takzvaného konceptuálního tance.