ArteActa

#02

2018

#02

2018

Editorial

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, druhé číslo odborného časopisu ArteActa, které právě držíte v rukou, je o poznání obsáhlejší a různorodější než předchozí. Část věnovaná odborným studiím přináší hned tři texty. David Havas se na příkladu seriálu Twin Peaks zamýšlí nad motivací k obývání fikčních světů televizních seriálů nejen z pohledu fanouškovských studií, ale také […]

Světatvorba televizních seriálů z pohledu fanouškovských a utopických studií. Twin Peaks a jiné fikční mapy

Pojem quality TV se začal intenzivněji používat v době rozkvětu amerických kabelových televizí na konci 90. let s vysíláním seriálů jako Rodina Sopránů (David Chase, HBO, 1999–2007) nebo Oz (Tom Fontana, HBO, 1997–2003).[1]  Díky menšímu omezení a tlaku ze strany cenzurních orgánů, než tradičně pociťovaly celoplošné neplacené televize,[2] i díky přirozenému zaměření na užší skupinu diváků […]

Tělo jako nástroj politického odporu

„Historie umění v Rusku je historií střetu mezi člověkem a mocí,“ řekl v jednom z rozhovorů ruský akcionista Petr Pavlenskij (1984).[1] Diskuze o roli umělce ve společnosti a o hranici mezi uměním a politickým aktivismem se vede odedávna, ovšem jak podotýká v eseji Objazatěľstva chudožnika pered obščestvom s podtitulem Russkij vklad v mirovuju kuľturu (Povinnosti umělce vůči společnosti. Ruský přínos […]

Prožitek flow a zkreslené vnímání času při hraní Rez Infinite a Rezident Evil. Vliv konkrétní herní platformy a zvuku na flow a přesnost vnímání času

Hraní počítačových her je stále vyhledávanější volnočasovou aktivitou – důkazem je nejen větší obrat videoherního průmyslu, který se celosvětově v letech 2007–2017 téměř ztrojnásobil,[1] ale také množství aktivních hráčů. Jako příklad můžeme použít on‐line hru Fortnite (Epic Games, 2017), která evidovala v listopadu roku 2018 dvě stě milionů aktivních herních účtů.[2] (Pro srovnání: v […]

Umělecký výzkum vůbec neexistuje. A jak se mu povedlo, že z toho nemá obavy

„Tak dobře,“ zapískala Fé, „zazpívej mi důvody, proč neexistuješ, a já ti budu šeptat, proč se jich nemusíš bát – dokud mě budeš doprovázet na kytaru.“ „Ale já přece na kytaru vůbec neumím!“ – „Pokud vůbec neexistuješ,“ pokračovala Fé, „pak můžeš umět hrát na kytaru, ale ty existuješ, jinak by ses nebál, a z nepravdivé premisy vyplývá celý vesmír.“ […]

K dynamice pohyblivých těles. Základy estetické teorie relativity

Představme si zajímavou situaci: navštívíme přípravy divadelního představení. Sedíme vzadu v přízemí a přihlížíme přípravám na první hlavní zkoušku Shakespearovy inscenace. Jevištní technici připravují scénu, herci si ještě naposledy procházejí jednotlivá aranžmá, aby je během zkoušky nepřekvapila žádná nová situace. Inspicient vyvolává jména, herci zkouší jednotlivé repliky, aby se rozehřáli […]

Filmová poetika afektu

Zdánlivě útlá kniha Jiřího Angera Afekt, výraz, performance s podtitulem Proměny melodramatického excesu v kinematografii těla, kterou v roce 2018 vydalo Vydavatelství Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, do českého myšlení o filmu zavádí pojmy (či pojmové shluky) afekt a performance. Kniha, která vychází z Angerovy diplomové práce, prokazuje vynikající orientaci autora v širokých teoretických i historických […]

Totalita a postmodernismus. Nad knihou Fredrica Jamesona

Na první pohled by se zdálo, že téma postmodernismu nezadržitelně stárne a začíná být postupně kontaminováno prvkem nostalgie. Vždyť kniha Fredrica Jamesona, nad níž rozvineme následující úvahy, vyšla už v roce 1991. Její český překlad má tudíž zpoždění celého čtvrtstoletí.[1] Přesto nemůžeme tvrdit, že by se jednalo o téma teoreticky vyhaslé či nezajímavé. Pro aktuálnost Jamesonovy knihy, a […]

Hranice experimentu

„Můj přístup k hlasu není britský, spíše evropský.“ Touto větou zahájila v červenci 2018 v londýnských Toynbee Studios svou hlasovou dílnu Nadine Georgeová. Stáže s bývalou žačkou a spolupracovnicí Roye Harta (1926–1975) jsem se zúčastnila v rámci svého doktorandského výzkumu Srovnání britského a českého přístupu k pedagogice hlasu a přednesu přes osobní zkušenost, který probíhá na Katedře […]

Hudební skladatel a pedagog Otomar Kvěch

Na jaře roku 2018 přišla česká hudební kultura o významnou osobnost. V nedožitých 68 letech náhle zemřel hudební skladatel a pedagog Otomar Kvěch. Během svého života zanechal výraznou stopu v řadě hudebních oblastí. Kvěch se narodil se 25. května 1950 v Praze a o hudbu projevoval zájem od dětství. Nejprve se od pěti let učil soukromě, později ve státní hudební škole. […]

Vím, jak daleko mohu zajít. Rozhovor s Nadine Georgeovou

Hlasová pedagožka Nadine Georgeová je známá zejména letitou spoluprací s Royem Hartem, jihoafrickým hercem, hlasovým experimentátorem a žákem Alfreda Wolfsohna.[1] V 90. letech se prosadila specifickým přístupem k hlasové výchově na University of Birmingham a Royal Conservatoire of Scotland (RCS). Nepoužívá konvenční hudební pojmy, vymezuje se vůči tradičnímu pojetí hlasu, který představuje linie Cicely […]

#01

2018

#01

2018

Krajina pochopení

◼◼ Umělkyně a teoretička audiovize Lea Petříková zahajuje nepravidelnou rubriku ArteAct "Online Speciál" výstavou svých tří audiovizuálních děl "Demarkace snu", "Džungle u mě" a "Natočit horu" a doprovází ji autorskou explikační studií.

Editorial

ArteActa vznikla z potřeby specializovaného periodika, v němž by se mohlo setkávat a zároveň vzájemně inspirovat hned několik vědeckých disciplín. Z jedné strany se jedná o soudobé performativní umění s důrazem na audiovizi, divadlo, hudbu, tanec a jejich interdisciplinární přesahy. Druhou oblast zájmu časopisu představuje umělecký výzkum. Zatímco performativní umění mají v českém teoretickém diskursu […]

„Tanec-koncept“, „ne-tanec“ nebo „nová choreografie“? Aktuální německojazyčný teoretický diskurs v oblasti taneční performance

Studie usiluje o hlubší specifikaci a analýzu dvou v oblasti taneční performance výsostně aktuálních fenoménů. Za prvé a především sleduje jednotlivé vývojové fáze tanečního umění v průběhu 20. století, které svým signifikantním pojetím tance a choreografie v jejich obsahových i formálních kvalitách předznamenaly – minimálně v západní kultuře – od 90. let 20. století rapidní rozvoj takzvaného […]

Performeři performativně o performanci

Dávno se už z toho stal jakýsi návod: vezme se pár společných prvků z několika různých disciplín, k nejchytlavějšímu z nich se připojí důstojně znějící substantivum studia a pak se hledá a získává instituční zaštítění a grantová podpora. To je ale jen vnější či provozní stránka věci, za níž se skrývá, zpočátku osamělé, osobní úsilí otců zakladatelů a matek zakladatelek. A hlavně touha […]

Od uměleckého výzkumu k radikálnímu bádání, od vědy k diplomacii. Polemický esej

Uměleckými školami obchází strašidlo uměleckého výzkumu. Artistic research, jak zní původní anglický název tohoto akademického hnutí, se zdá být revolučně naladěn. Progresivní umělci a jejich studenti, pokrokoví mistři a žáci společnými silami produkují texty, které potom publikují v odborných časopisech, jako je například Journal for Artistic Research, nebo jsou k jejich produkci ponoukáni. Jindy se […]

Tanec, prostor a světlo – Mediální metamorfózy tance a divadla

Na konci roku 2017 vydalo nakladatelství JAMU publikaci Tanec, prostor a světlo s podtitulem Antologie současné německé taneční vědy. Kniha obsahuje osm překladů teoretických a případových studií největších autorit německého tanečněvědného výzkumu a editorka Dita Dvořáková se jejím prostřednictvím odkazuje na podobný výbor z německé divadelní teorie Souřadnice a kontexty divadla uspořádaný před více […]