ArteActa

#03

2019

#03

2019

Editorial

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, vyšlo třetí číslo časopisu ArteActa, jež se významně věnuje teoretické práci zakladatele Stanfordské literární laboratoře a průkopníka digitálního výzkumu v humanitních vědách Franca Morettiho. V rubrice esej proto naleznete překlad jeho známého textu Teorie sítí analýza syžetu. V něm Moretti na příkladu Hamleta Williama Shakespeara a dalších literárních děl […]

Creātiō ex nihilō. Analýza narativních funkcí hlasu v televizním oratoriu Genesis

[Abstrakt]. Jádrem studie je dekonstruktivní analýza televizního oratoria Genesis režiséra Pavla Hobla na hudbu Zbigniewa Wiszniewského, vyrobeného v koprodukci Československé televize a německé Zweites Deutsches Fernsehen v roce 1969. Za využití konceptů hlasového objektu a akuzmatického hlasu představuje studie zvukovou složku audiovizuálního objektu jako důležitý narativní prostředek. V první části se analýza […]

Hamlet zblízka a na dálku. Otázky a metody Franca Morettiho

[Abstrakt]. Franco Moretti patří ke klasikům literární komparatistiky a k průkopnikům digitálního výzkumu v literární vědě. Jeho koncept „čtení na dálku“, který poprvé zformuloval na přelomu století, určoval v posledních dvaceti letech debatu o přínosech a rizicích kvantitativních metod v humanitních vědách. Přítomná studie zasazuje tento pojem do širšího kontextu ve třech různých směrech. Zaprvé […]

Teorie sítí a analýza syžetu

V několika málo posledních letech zažila literární věda něco, co bychom mohli nazvat nárůstem kvantitativních důkazů. K tomu už kdysi došlo, aniž by to vyvolalo dlouhodobější efekt, ale tentokrát tomu pravděpodobně bude jinak, protože teď už máme k dispozici digitální databáze a automatické vyhledávače dat. Jak jasně ukázal nedávný článek o kulturomice (culturomics) v časopise […]

Hledání ztraceného obrazu‑času. Poslední kniha Davida Rodowicka zkoumá ontologii digitální doby

Filozofie je příliš vážná záležitost, než aby byla ponechána jen filozofům. François Laruelle[1] V průběhu posledních čtyřiceti let se s příchodem digitálních technologií radikálně proměnil svět médií a s ním i rytmus každodenního života a samotná temporalita našeho vnímání. V přímém důsledku těchto změn bylo logicky potřeba přehodnotit celou řadu dosavadních představ, pojmů a teoretických […]

Zranitelnost a performativita. Judith Butlerová hovoří s Hannah Arendtovou

Ve své zatím poslední vydané knize s názvem Notes Toward a Performative Theory of Assembly (Poznámky k performativní teorii shromáždění) se Judith Butlerová zaměřuje na pojetí jednání u Hannah Arendtové a v polemice s ní podstatně přehodnocuje zejména úlohu těla a tělesnosti v politice. Shromáždění jako vtělený a plurální performativní akt, jehož součástí je i […]

Rozčesávat realitu slovy aneb Sedmnáct poznámek ze sympozia Alternativy

Proč současné divadelní publikum zajímají hraniční momenty herectví mezi autenticitou a rolí? Jakými prostředky může herec autenticity dosáhnout? Lze autenticitu definovat? Není načase se tohoto mystického, nadužívaného a možná vyprázdněného pojmu naopak jednou provždy zbavit? Ovšem čím jej nahradit? Lze na jevišti být sám sebou? Jde o zvláštní případ nápodoby? Jak sám sebe předvádět? Jak […]

Issue Summary

The third issue of the journal ArteActa contains two peer-reviewed studies. In Hamlet Up Close and At a Distance, František A. Podhajský investigates Moretti’s “distance reading”, which he interrogates using both the evolution of the theoretical approaches of the Italian comparativist, as well as in connection with the tradition of Marxist thought, from which Moretti’s […]

#02

2018

#02

2018

Digital Unrealities, Study I

◼◼ Rubrika ArteAct "Online Speciál" pokračuje autorskou explikací společného umělecko-výzkumného zvukového projektu Digital Unrealities, Study I umělců a teoretiků Sary Pinheiro, Jiřího Rouše, Metěje Šenkyříka a Petra Zábrodského.

Editorial

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, druhé číslo odborného časopisu ArteActa, které právě držíte v rukou, je o poznání obsáhlejší a různorodější než předchozí. Část věnovaná odborným studiím přináší hned tři texty. David Havas se na příkladu seriálu Twin Peaks zamýšlí nad motivací k obývání fikčních světů televizních seriálů nejen z pohledu fanouškovských studií, ale také […]

Světatvorba televizních seriálů z pohledu fanouškovských a utopických studií. Twin Peaks a jiné fikční mapy

[Abstrakt]. Quality TV je poměrně široký pojem označující specifický typ současné televizní produkce. Je zřejmé, že v případě televizních seriálů se za tímto označením skrývá mnoho žánrů a velice různorodých tvůrčích postupů. Cílem studie nicméně je přesunout pozornost od tohoto pojmu na motivaci k obývání fikčních světů televizních seriálů nejen z pohledu fanouškovských studií. Právě […]

Tělo jako nástroj politického odporu

[Abstrakt]. Studie přibližuje akce Petra Pavlenského, které se uskutečnily mezi lety 2012–2014 v Petrohradě a Moskvě. Nahlíží je v kontextu ruského akcionismu, zejména tvůrců 90. let a první dekády nového milénia. Letmo se dotýká i předchozích domácích eventů označovaných za konceptualistické. Hledá mezi zmíněnými aktivitami analogie i případné odlišnosti. Pavlenského tvorbu charakterizuje skrze explicitní […]

Prožitek flow a zkreslené vnímání času při hraní Rez Infinite a Rezident Evil. Vliv konkrétní herní platformy a zvuku na flow a přesnost vnímání času

[Abstrakt]. Flow je prožitek plného soustředění na právě vykonávanou činnost, který byl v minulosti zkoumán v kontextu mnoha různých aktivit, včetně počítačových her. Přítomnost flow při hraní počítačových her vede prokazatelně k vyšší relaxaci, větší spokojenosti hráče se hrou a k vyšším herním časům. Byly identifikovány některé osobnostní faktory ovlivňující flow, ale výzkum technologických […]

Umělecký výzkum vůbec neexistuje. A jak se mu povedlo, že z toho nemá obavy

„Tak dobře,“ zapískala Fé, „zazpívej mi důvody, proč neexistuješ, a já ti budu šeptat, proč se jich nemusíš bát – dokud mě budeš doprovázet na kytaru.“ „Ale já přece na kytaru vůbec neumím!“ – „Pokud vůbec neexistuješ,“ pokračovala Fé, „pak můžeš umět hrát na kytaru, ale ty existuješ, jinak by ses nebál, a z nepravdivé premisy vyplývá celý vesmír.“ […]

K dynamice pohyblivých těles. Základy estetické teorie relativity

Představme si zajímavou situaci: navštívíme přípravy divadelního představení. Sedíme vzadu v přízemí a přihlížíme přípravám na první hlavní zkoušku Shakespearovy inscenace. Jevištní technici připravují scénu, herci si ještě naposledy procházejí jednotlivá aranžmá, aby je během zkoušky nepřekvapila žádná nová situace. Inspicient vyvolává jména, herci zkouší jednotlivé repliky, aby se rozehřáli […]

Filmová poetika afektu

Zdánlivě útlá kniha Jiřího Angera Afekt, výraz, performance s podtitulem Proměny melodramatického excesu v kinematografii těla, kterou v roce 2018 vydalo Vydavatelství Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, do českého myšlení o filmu zavádí pojmy (či pojmové shluky) afekt a performance. Kniha, která vychází z Angerovy diplomové práce, prokazuje vynikající orientaci autora v širokých teoretických i historických […]

Totalita a postmodernismus. Nad knihou Fredrica Jamesona

Na první pohled by se zdálo, že téma postmodernismu nezadržitelně stárne a začíná být postupně kontaminováno prvkem nostalgie. Vždyť kniha Fredrica Jamesona, nad níž rozvineme následující úvahy, vyšla už v roce 1991. Její český překlad má tudíž zpoždění celého čtvrtstoletí.[1] Přesto nemůžeme tvrdit, že by se jednalo o téma teoreticky vyhaslé či nezajímavé. Pro aktuálnost Jamesonovy knihy, a […]

Hranice experimentu

„Můj přístup k hlasu není britský, spíše evropský.“ Touto větou zahájila v červenci 2018 v londýnských Toynbee Studios svou hlasovou dílnu Nadine Georgeová. Stáže s bývalou žačkou a spolupracovnicí Roye Harta (1926–1975) jsem se zúčastnila v rámci svého doktorandského výzkumu Srovnání britského a českého přístupu k pedagogice hlasu a přednesu přes osobní zkušenost, který probíhá na Katedře […]

Hudební skladatel a pedagog Otomar Kvěch

Na jaře roku 2018 přišla česká hudební kultura o významnou osobnost. V nedožitých 68 letech náhle zemřel hudební skladatel a pedagog Otomar Kvěch. Během svého života zanechal výraznou stopu v řadě hudebních oblastí. Kvěch se narodil se 25. května 1950 v Praze a o hudbu projevoval zájem od dětství. Nejprve se od pěti let učil soukromě, později ve státní hudební škole. […]

Vím, jak daleko mohu zajít. Rozhovor s Nadine Georgeovou

Hlasová pedagožka Nadine Georgeová je známá zejména letitou spoluprací s Royem Hartem, jihoafrickým hercem, hlasovým experimentátorem a žákem Alfreda Wolfsohna.[1] V 90. letech se prosadila specifickým přístupem k hlasové výchově na University of Birmingham a Royal Conservatoire of Scotland (RCS). Nepoužívá konvenční hudební pojmy, vymezuje se vůči tradičnímu pojetí hlasu, který představuje linie Cicely […]

Issue Summary

The review section of this issue of ArteActa academic journal is made up of three pieces. In the study The Worldbuilding of Television Series from the Perspectives of Fandom and Utopian Studies: Twin Peaks and other Fictive Maps, David Havas mulls over the motivation for dwelling in the fictional worlds of television series not only […]

#01

2018

#01

2018

Krajina pochopení

◼◼ Umělkyně a teoretička audiovize Lea Petříková zahajuje nepravidelnou rubriku ArteAct "Online Speciál" výstavou svých tří audiovizuálních děl "Demarkace snu", "Džungle u mě" a "Natočit horu" a doprovází ji autorskou explikační studií.

Editorial

ArteActa vznikla z potřeby specializovaného periodika, v němž by se mohlo setkávat a zároveň vzájemně inspirovat hned několik vědeckých disciplín. Z jedné strany se jedná o soudobé performativní umění s důrazem na audiovizi, divadlo, hudbu, tanec a jejich interdisciplinární přesahy. Druhou oblast zájmu časopisu představuje umělecký výzkum. Zatímco performativní umění mají v českém teoretickém diskursu […]

„Tanec-koncept“, „ne-tanec“ nebo „nová choreografie“? Aktuální německojazyčný teoretický diskurs v oblasti taneční performance

Studie usiluje o hlubší specifikaci a analýzu dvou v oblasti taneční performance výsostně aktuálních fenoménů. Za prvé a především sleduje jednotlivé vývojové fáze tanečního umění v průběhu 20. století, které svým signifikantním pojetím tance a choreografie v jejich obsahových i formálních kvalitách předznamenaly – minimálně v západní kultuře – od 90. let 20. století rapidní rozvoj takzvaného […]

Performeři performativně o performanci

Dávno se už z toho stal jakýsi návod: vezme se pár společných prvků z několika různých disciplín, k nejchytlavějšímu z nich se připojí důstojně znějící substantivum studia a pak se hledá a získává instituční zaštítění a grantová podpora. To je ale jen vnější či provozní stránka věci, za níž se skrývá, zpočátku osamělé, osobní úsilí otců zakladatelů a matek zakladatelek. A hlavně touha […]

Od uměleckého výzkumu k radikálnímu bádání, od vědy k diplomacii. Polemický esej

Uměleckými školami obchází strašidlo uměleckého výzkumu. Artistic research, jak zní původní anglický název tohoto akademického hnutí, se zdá být revolučně naladěn. Progresivní umělci a jejich studenti, pokrokoví mistři a žáci společnými silami produkují texty, které potom publikují v odborných časopisech, jako je například Journal for Artistic Research, nebo jsou k jejich produkci ponoukáni. Jindy se […]

Tanec, prostor a světlo – Mediální metamorfózy tance a divadla

Na konci roku 2017 vydalo nakladatelství JAMU publikaci Tanec, prostor a světlo s podtitulem Antologie současné německé taneční vědy. Kniha obsahuje osm překladů teoretických a případových studií největších autorit německého tanečněvědného výzkumu a editorka Dita Dvořáková se jejím prostřednictvím odkazuje na podobný výbor z německé divadelní teorie Souřadnice a kontexty divadla uspořádaný před více […]

Issue Summary

The content of the first issue of the new academic journal ArteActa is a number of articles. Jitka Pavlišová follows, in her study “‘Dance-concept,’ ‘Non-dance,’ or ‘New Choreography,’” with the subtitle “The Current German-language Discourse in the Field of Performative Dance,” the phenomenon of conceptual dance, which began to develop in the last decade of […]