ArteActa 2025, 14
Esej je inspirován příspěvky tohoto čísla, jejichž společným jmenovatelem se zdá být proměna povahy autorství a postavení autorského subjektu, které odráží širší téma postavení subjektu v současném světě. Někteří autoři, reagující na předchozí výzvu ArteAct „AI (a) umění: poetika promptingu“, zkoumají měnící se podmínky umělecké práce s AI, zatímco jiní se zaměřují na interakci mezi materialitou a lidským vnímáním. Všichni nastolují naléhavé otázky související s konceptem subjektu a propojení vnímající mysli s okolním světem. Skrze historické uchopení poetiky jako umění „promptingu“ (podněcování) se text zabývá teoretickou...
ArteActa 2025, 14
How useful can AI be at this present moment to generate assignments or instructions to teach and train people to live more playful, creative and ethical lives? In this artistic research, I try to put aside fears of a dystopian future in which runaway AI assumes control over humanity, and suspend them long enough to play with the idea of reversing the usual dynamic: what if AI were to instruct us, instead of us instructing AI? What kind of positive outcomes could emerge? I borrow from traditions of instruction art and avant-garde art, and I employ discursive practices that alternate between techno-enthusiastic and techno-sceptical. The AI tool...
ArteActa 2025, 14
This paper delves into the dynamics and dramaturgical specifications of ANA, a theatrical installation engineered for co-creating narratives in a dialogic process with individual users. ANA embodies a collaborative storytelling environment that is used to communicate narrative and emotional information through multiple modalities, thereby bringing into focus an unexpectedly human essence in a human-machine interaction. Integrating GPT-4, emotion-recognition algorithms and a simulation of its own affective state, ANA engages users in a 10-minute interaction, fostering an immersive narrative exchange where the affective dimension of collaborative...
ArteActa 2025, 14
As interaction with corporate artificial intelligence increasingly becomes a precondition for contemporary life, artists need to see beyond Generative AI (GenAI) technology as a discrete tool that makes generic products. Instead, they can imagine combinatorial approaches and conceptual frameworks for AI-enabled artworks. Through my practice-based research, the act of prompting multimodal GenAI models has been informed by comprehending an assemblage as a “framework of instruction” held together through poetic alliances, within which the output from one component feeds the process of another. Practical experiments explored an interrelation...
ArteActa 2025, 14
Pětice skladatelů – pedagog, tři studenti a jedna studentka se vydali naslouchat zvukové krajině polského předhůří Krkonoš, aby zkoumali vliv subjektivní percepce na výslednou podobu skladby. Nejdříve zaznamenávali své zvukoprostorové poslechové zkušenosti graficky do skicáků. Vzápětí formulovali tvůrčí záměry skladeb pro komorní ansámbl, které z těchto zkušeností vycházejí. V následujících čtyřech měsících zkomponovali studie s vědomím, že jsou určeny ke studiové realizaci. Kompoziční studie poté sami nahráli a celý proces společně reflektovali. Předložený text vstupuje do kontextu akustické ekologie, instrumentální syntézy a počítačem...
ArteActa 2025, 14
"Norths: Navigating Instability By Ear" exposes a diversity of transdisciplinary artistic research threads within Norths, a growing body of environmental sound art practice at an intersection of data and listening experience. By rendering intangible data representations physically perceptible, ‘northness’ - understood as location, place, idea, and fiction - becomes a site for material interrogation of ‘standards’ applied to measurement, perception, being, knowing, and acting. Critical phenomenological and ecological issues emerge from the noise encountered when sonifying (near) real-time seismic and geomagnetic data, as...
ArteActa 2025, 14
What makes an experience memorable, and what is it exactly that we recall when we remember a moment in time? What do we, as listeners, recall after a listening experience? To understand this question, one must become acquainted with how we process aural stimuli. In recent history, there have been inspiring developments in the realm of music and memory, including neurocognitive experiments that might not have been possible earlier. These experiments and research have opened the door to a common thought: Can composers utilize the information from this research in their compositional process, and, if so, to what degree? The implications of psychoacoustic...
ArteActa 2025, 14
„Je to otázka adaptace,“ říká se francouzsky – a jistě i v jiných jazycích – ve smyslu: „Poraďte si, jak chcete, je to na vás, přizpůsobte se okolnostem, adaptujte se.“ Tento více či méně přátelský pokyn, užitečný pro pochopení pojmu adaptace v jeho doslovném, literárním i divadelním významu, je klíčem k následující eseji. Umělecko-výzkumný příspěvek nabízí jeden z možných přístupů k fenoménu divadelní adaptace. Ta totiž často vyžaduje jistou dávku představivosti, když ji testujeme a prostřednictvím režie a hereckých technik vnímáme. Adaptace se neobejde bez alespoň základní znalosti inscenačních postupů posledních...
ArteActa 2025, 14
Vanessa Theme Ament’s "The Foley Grail" was, for a long time, the only publication to discuss in detail the art of film sound effects (foley). In this issue, we review the third edition of the book while in dialogue with the author herself.
