Pětice skladatelů – pedagog, tři studenti a jedna studentka se vydali naslouchat zvukové krajině polského předhůří Krkonoš, aby zkoumali vliv subjektivní percepce na výslednou podobu skladby. Nejdříve zaznamenávali své zvukoprostorové poslechové zkušenosti graficky do skicáků. Vzápětí formulovali tvůrčí záměry skladeb pro komorní ansámbl, které z těchto zkušeností vycházejí. V následujících čtyřech měsících zkomponovali studie s vědomím, že jsou určeny ke studiové realizaci. Kompoziční studie poté sami nahráli a celý proces společně reflektovali. Předložený text vstupuje do kontextu akustické ekologie, instrumentální syntézy a počítačem podporované skladby. Navazuje na kontinuální umělecký výzkum na katedře skladby HAMU v oblasti zvuku a prostoru a tvůrčích aplikací výsledků. Jeho cílem je prozkoumávat vztahy mezi subjektivní zvukoprostorovou zkušeností, volbou kompozičních strategií a výslednou podobou skladby.
Zveřejněno: 12. prosinec 2025 Zobrazit citaci
EXPOSITION IN RESEARCH CATALOGUE
Zdroje / References
Lawrence, Bryce T. a kol. 2023. „Linking ecoacoustic indices to psychoacoustic perception of the urban acoustic environment“ Ecological Indicators 155. https://doi.org/10.1016/j.ecolind.2023.111023.
Crary, Jonathan. 2013. 24/7, Late Capitalism and the Ends of Sleep. Verso.
Hořínka, Slavomír. 2023. „Naslouchání prostoru jako východisko tvoření“ Opus musicum: hudební revue 55 (6): 23-43.
Ihde, Don. 2007. Listening and Voice: Phenomenologies of Sound. State University of New York Press.
Lorenzi, Christian a kol. 2023 „Human Auditory Ecology: Extending Hearing Research to the Perception of Natural Soundscapes by Humans in Rapidly Changing Environments.“ Trends in hearing 27. https://doi.org/10.1177/23312165231212032.
Maslow, Abraham H. 2012. Toward a Psychology of Being. Start Publishing, EPUB.
Nancy, Jean-Luc. 2002. À l‘écoute. Galilée.
Nava, E., Pavani, F. 2013. Changes in Sensory Dominance During Childhood: Converging Evidence From the Colavita Effect and the Sound-Induced Flash Illusion. Child Development 84 (2): 604–616. http://www.jstor.org/stable/23469352
Rataj, Michal a kol. 2018. Zvukoprostor, prostorozvuk. NAMU.
Rataj, Michal a kol. 2023. „Zvuková imerze veřejného a privátního poslechového prostoru.“ ArteActa 6 (10): 25–54. https://doi.org/10.62804/aa.2023.008.
Polansky, Larry. 1984. The Early Works of James Tenney. Soundings Press.
Schaeffer, Pierre. 1966. Traité des objets musicaux: essai interdisciplines. Paris: Éditions du Seuil.
Smalley, Denis. 1997. „Spectromorphology: Explaining Sound-shapes.“ Organised Sound 2 (2): 107–126.
Smalley, Denis. 2007. „Space-Form and the Acousmatic Image“. Organised Sound 12 (1): 35–58.
Snyder, Joel S. a kol. 2012. „Attention, awareness, and the perception of auditory scenes.“ Frontiers in psychology 15 (3). https://doi.org/10.3389/fpsyg.2012.00015.
Šmahel, František. 2017. Nahlédnutí do středověku. Nakladatelství Karolinum.
Taylor, S. a Fernström (Softday), M. 2019. Acouscenic Listening. In: Droumeva, M., Jordan, R., eds. Sound, Media, Ecology. Palgrave Studies in Audio-Visual Culture. Palgrave Macmillan, Cham. https://doi.org/10.1007/978-3-030-16569-7_13.
Trojan, Jan. 2023. „Sonický vykřičník u cesty mezi poli: zvuková krajina kostela svaté Markéty v Loukově a její proměny“. In: Líza Faktorová, Filip Srovnal a Norbert Schmidt, eds. Podlipnické kostely: studie, úvahy, dokumenty. České Budějovice: Přátelé podlipnických kostelů o.p.s. a CTU KTF UK.
Truax, Barry. 2008. „Soundscape Composition as Global Music: Electroacoustic Music as Soundscape“. Organised Sound 13 (2): 103–110.
Voegelin, Salome. 2010. Listening to Noise and Silence: Towards a Philosophy of Sound Art. Continuum.
Westerkamp, Hildegard. 2002. Linking Soundscape Composition and Acoustic Ecology. Organised Sound, 7 (1): 51–56.
Westerkamp, Hildegard. 2019. The Disruptive Nature of Listening: Today, Yesterday, Tomorrow. In: Droumeva, M., Jordan, R., eds. Sound, Media, Ecology. Palgrave Studies in Audio-Visual Culture. Palgrave Macmillan, Cham. https://doi.org/10.1007/978-3-030-16569-7_3.
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.
